Tak lidstvo je stvořené. Zatímco se bohové probírají z kocoviny stvoření, Sumerové už od rána naplňují své předurčené osudy. Kdo byli Sumerové a odkud přišli jsem již vysvětlil v minulém příspěvku (Lidstvo stvořili opilci). To jen v devatenáctém a dvacátém století se začaly objevovat názory, že nejsou původními obyvateli jižní Mezopotámie. Budeme-li na chvíli veřit těm několika pošetilcům, jež zpochybňují božský původ Sumerů, můžeme zjistit, jak to vlastně myslí.
Jedním ze signálů, které upozornily na něco neobvyklého v původu Sumerů, bylo definitivní rozluštění jejich jazyka. K tomu došlo teprve na počátku dvacátého století, přestože již z devatenácteho století bylo známo nespočetně sumerských slov, díky akkadsko-sumerským slovníkům a mnohým výpůjčkám v akkadštině. Tehdy už bylo dávno rozluštěné klínové písmo a jazyk akkadský (akkadština měla dva dialekty,jižní-babylonštinu a severní-asyrštinu). Právě díky těmto jazykům bylo rozluštění sumerštiny možné. V babylonském a asyrském období měla totiž sumerština liturgickou funkci. Také sloužila ve velké míře k ekonomickým záznamům. Takže se uchovávala, přestože byla již od první poloviny 2. tis. př. Kr. mrtvým jazykem. Akkadové však nepřejali jen klínové písmo a část sumerské slovní zásoby. Oni převzali ze sumerské kultury téměř vše. Jednak různé technické vymoženosti (např. pluh, který byl pro nově příchozí semitské kočkovníky vskutku sumerskou vesnicí),do značné míry mytologii, také pivo které se naučili používat (a požívat) zřejmě dříve než pluh........takže zanedlouho nebylo z čeho vařit. Ale jak víme, krize vždy předchází převratnému vývoji. A tak se akkadské, babylonské a později asyrské hospodářství stalo jedním z nejvíce výnosných v regionu. Z ekonomickýxh textů víme, že průměrný roční výnos byl patnáctinásobek setby.
Tak takle nějak mohli vypadat Sumerové ve 3D ------------------
Problém je v tom, že sumerštinu nelze zařadit do žádné známé jazykové rodiny, a tedy už vůbec ne do té východosemitské, kam patří právě nevlastní setřička akkadština. Jedná se tedy o jazyk geneticky izolovaný. Bylo mnoho pokusů při hledání nějaké té pokrevní setřičky, např. mezi kavkazkými jazyky nebo indickými. Bohužel nikdo zatím v hledání neuspěl.
Když krize předchází vývoji, pokrok přináší nové problémy. Za rozluštění sumerštiny a tedy problém o původu Sumerů vděčíme hlavně těmto pánům: Friedrichu Delitzovi, Arno Poeblovi. Samozřejmě mnoho dalších sumerologů a badatelů přispělo svými příspěvky k lepšímu pochopení nového jazyka. Tito dva však vytvořili první systematické gramatiky a slovníky sumerštiny, a to ve dvacátých letech 20. století. A bylo vymalováno. Každý kdo se něco naučil hned interpretoval klínopisné texty. Já se nikdy nedostal za věty jednoduché či spíše bazální, typu: KAŠ.NAG či MUNUS.KI.AG (pivo pít; ženu milovat), takže jsem se do tohoto závodu ani nemohl pustit.
Díky hlubšímu pochopení jazyka byly dalším pokusem o vysvětlení původu Sumerů právě textové analýzy. Textů je stále nepočítaně, ba i více, takže je o co se opřít. Sumerové stejně jako jejich následovníci Babyloňané a Asyřané byli obscedantními grafonay. Psali na co se dalo a psali co je napadlo. Od účtú, přes mytologické a epické vskutku literární texty po lexikální seznamy, vícejazyčné slovníky až po osobní korespondenci. U pošty tekrát dělali jen statní hoši (takový hliněný dopis s hliněnou obálkou se pěkně pronesl).
Díky této posedlosti se nám dochovaly například dalekosáhlé seznamy nerostů, dřevin, bylin, zvířat...Protože jde o slova bez kontextu je naprostá většina stále nepřeložená, pokud se nenašel jiný text se stejným slovem. Rozhodně ale badatelům neuniko, že se v seznamech vyskytuje neskutečně velké množství pojmenování pro hady, ale i velice pestrou (nám neznámou) faunu. Na území jižní Mezopotánie to není zrovna obvyklé. A na světě je další teorie o původu Sumerů v Indii, kde je hadů požehnaně.
A takhle vypadali ve 2D ----------------------------
Další lokalitou, odkud by měli pocházet, zdá se býti ostrov Bahrajn v Perském zálivu. Na ten poukazují nejen mytologické texty popisující sumerský ráj na ostrově Dilmun, ale i archeologické památky z konce 4. tis. př. Kr., tedy v době, kdy Sumerové začali pomalu osidlovat jižní Mezopotámii. Bahrajn sloužil po celou historii Sumerů, Babyloňanů a Asyřanů, jako obchodní stanice pro exotické zboží z jihu a východu. Zajisté příznivé letovisko na zimní sumerskou dovolenou, ale že by právě tady byl ten ateliér bohů?
Proti prvopůvodu Sumerů také vypovídají různá toponyma a vlastní jména, která Sumerové přejali do svého jazyka od tzv. Prototigriďanů a Protoeufrťanů, tedy původních obyvatel jižní Mezopotámie, kteří však brzy se Sumery splynuli.
No, myslím, že je na čase dodat něco na obhajobu božského původu Sumerů. Čtěte tedy související články: např.: Lidstvo Stvořili Opilci (tomu se říká definice do kruhu, tj. nejúčinější a nejčastější vědecký obranný mechanismus při trefné kritice. Také je velice oblíbena u přemlouvačů z řad různých církví a paspolků - vyzkoušejte!).
Otázka o původu Sumerů je tedy věčná. Pro denšní asyriology je natolik závažná jako třeba to, zda se Chamurapi píše s P nebo B v poslední slabice.
obrázky:
http://www.livius.org/a/1/mesopotamia/sumerian.JPG
http://www.isesco.org.ma/english/irak/images/Ancient%20Iraqi/4.gif
http://www.artlex.com/ArtLex/m/images/mesopot_sumer_asmarfigs_lg.jpg